Wilibald

chlapciv kalendáři svátek nemá

Wilibald je jméno třicátých let: nejsilnější je ročník 1939, ze kterého podle evidence obyvatel MV ČR (stav červenec 2013) žijí 2 lidé narození v tom roce. V žebříčcích ČSÚ, které jména sledují od roku 1999, Wilibald není; evidence MV sahá k ročníku 1929.

2nejvíc v ročníku 1939
9nositelů dnes · odhad, bez dětí narozených po 2015

V žebříčcích ČSÚ (od 1999) se Wilibald neobjevuje — data má jen z evidence obyvatel MV ČR, ročníky 1929–1999.

Jak si Wilibald vedl

žijící nositelé podle ročníku narození (MV, stav leden 2017, ročníky do 1949 červenec 2013)
· - - ○ podle ročníku narození (MV) · pro tohle jméno nemá ČSÚ žádná data

Wilibald nemá pořadí v žádném ročníku — počítá se od ročníku 1920 a jen tam, kde má jméno v ročníku aspoň 10 dětí. Nejsilnější je ročník 1939, ze kterého žijí 2 nositelé.

Počty dětí ČSÚ pro tohle jméno nezveřejnil. Přerušovaná čára říká, kolik lidí narozených v daném roce se tak jmenuje dnes.
Jak to měřímePřerušovaná čára je z evidence obyvatel MV ČR, stav leden 2017, ročníky do 1949 červenec 2013 — nejsou to narozené děti, ale žijící nositelé. Publikuje se každý ročník, ve kterém aspoň jeden nositel žije, takže díra v čáře znamená ročník bez jediného nositele, ne chybějící údaj.

Jak Wilibald zní

Wilibald má tři slabiky (Vi-li-bald) a jen krátké samohlásky. V oslovení se mění na „Wilibalde“. Tohle jméno nosí 18 žijících lidí a polovina z nich se narodila do roku 1940; od té doby jich ubylo, dnes jich odhadujeme 9. Počítá je evidence obyvatel MV ČR, stav leden 2017, ročníky do 1949 červenec 2013, ročníky 1929–1999. Kolik je jim dnes let →

Zápis „Wilibald“ projde i tam, kde neumí háčky a čárky — je bez diakritiky. Všechny jeho hlásky angličtina zná, takže se dá vyslovit i bez cviku.

Podobně znějící jména:

Další chlapecká jména na W:

Počítáme to z toho, jak se jméno vyslovuje, ne jak se píše — proto „Vi-li-bald“. Tahle část není z dat ČSÚ ani MV.

Odkud se jméno Wilibald vzalo

mimo data ČSÚ

Vilibald nebo též Willibald je mužské křestní jméno germánského původu. Pochází ze starogermánských slov wilja "vůle, přání, touha" a balðraz "síla, statečný, smělý". Vykládá se tedy jako "(muž) smělého přání"

Zdroj: Wikipedie — Wilibald, licence CC BY-SA 4.0. Text je zkrácený.