Odkud data jsou

Do roku 2019 vycházel žebříček z lednových hlášení matrik — bylo to tedy pořadí jmen dětí narozených v jednom měsíci, a to poskakuje. Změřeno na jménech do 100. místa: meziroční skok pořadí má u lednové řady medián 5 míst a u celoroční 2. U Ester to vypadalo takhle — leden 2016 osmdesáté první místo, 2017 padesáté osmé, 2018 sedmdesáté šesté, 2019 třicáté šesté. To není pohyb obliby, to je vzorek za jeden měsíc, kde jedno dítě navíc přehodí jméno o deset míst. Roky 2016–2021 proto zůstávají bez dat: evidence MV končí ročníkem 2015 a celoroční ČSÚ začíná 2022. Radši díra než šum.

Jinde je k dispozici pouze pořadí. Kde počet chybí, je v tabulce pomlčka — v datech nic nedopočítáváme. Odhad na webu existuje jen jeden, „kolik nositelů má jméno dnes", a je u něj vždycky napsané, že je to odhad.

ČSÚ píše u stejně častých jmen pásmo, třeba „34–35“. Zobrazujeme ho tak, jak je; při výpočtu skoků a trendů bereme střed pásma, proto se občas objeví půlka místa.

Počty od 1920: je to snímek registru, takže u starých ročníků chybí ti, kdo už nežijí. O kolik, se dá spočítat proti počtu narozených od ČSÚ — z ročníku 1950 dnes žije 74 %, z ročníku 1990 už 99 %. U ročníků 1995–2010 je to přes sto procent, protože přistěhováním jich dnes žije víc, než kolik se jich tu narodilo. Obě řady vedle sebe jsou na stránce Porodnost. Porodnost od 1970: tam je rozdíl pod dvě procenta, takže se počet dá čítat jako „kolik dětí to jméno dostalo“. U starších ročníků ne a nikde to netvrdíme. Pořadí od 1920, hlouběji než stovka až od 1950: pořadí je na úbytek populace mnohem odolnější než počty, protože umírá se napříč jmény zhruba stejně. Změřeno na dvou snímcích registru (1/2015 a 1/2017): v první stovce se ročník 1930 hne o jedno místo (medián) a první desítka sedí přesně; přes celou hloubku je maximum 31 míst — jenže ročník 1950, který publikujeme odjakživa, má maximum 22. Proto první stovka i pro nejstarší ročníky, hlouběji ne. U ročníků před 1946 je navíc potřeba číst to jako žebříček těch, kdo se dožili a zůstali tu: odsun 1945–46 z něj odvedl německá jména a emigrace další. Totéž v menším platí až do rozdělení státu: kdo se narodil za společného Československa na Slovensku a zůstal tam, je ve slovenské evidenci, ne v naší — slovenská jména jsou u ročníků do 1993 podstřelená.

Hloubka a spolehlivost nejsou totéž. U 250. místa udělá jedno narození podle ročníku 4 až 31 míst, takže pořadí opřené o pár dětí je šum, i když je mělké: Ester měla mezi ročníky 1951 a 1969 pilu mezi 159. a 294. místem, celou ze dvou až sedmi nositelek. Proto se pořadí kreslí až od 10 dětí v ročníku a hloubka žebříčku z toho vyjde sama — podle ročníku a pohlaví 130 až 260 míst. Počty se neořezávají, ty platí v celé hloubce. Druhý strop je 300. místo: pořadí se počítá jen mezi jmény, u kterých známe pohlaví, a hlouběji by chyběla řada jmen mimo lexikon (na 300. místě dvacet pět, na 400. už sto dvacet tři). Po prahu na počtu je nejhlubší zobrazené místo 256., takže tenhle strop už se prakticky neuplatní.

Poslední výpis je z leden 2017. Kdo se narodil po roce 2015, v číslech není — u dnes populárních jmen je proto věkový profil posunutý ke starším. Původ každého souboru i kontrolní součty máme zapsané, metodu a měření popisuje dokumentace projektu.